Kakariki červenočelý

 

Latinský název:	Cyanoramphus novaezelandiae
Výskyt:	Nový Zéland
Délka:	28cm
Snůška:	5-9 vajec
Prům. délka života:	6-7 let
Inkubační doba:	20 dní
Opuštění hnízda:	5 týdnů(35-42dní)
Rozdílnost pohlaví:	Samec má oproti samici větší hlavu a zobák
Pohlavní dospělost:	6-9 měsíců
Kroužek:	4,5mm
Vlet. otvor:	6cm

Papoušek kakariki pochází z Nového Zélandu. Podle toho se mu někdy také říká papoušek novozelandský. Přírodní zbarvení kakariků je zelené. Mezi chovateli jsou nejvíce rozšířeny 2 druhy a to kakariky červenočelý a žlutočelý.Tomuto papouškovi v minulých letech hrozilo v jeho domovině vyhubení. A tak se chovatele ve spolupráci s Novým Zélandem zapojili do chovného programu. Kakariki v zajetí úspěšně hnízdil, a tak se povedlo kakariki úspěšně reintrodukovat do přírody. Stav těchto papoušku se mnohonásobně zvýšil a dnes nepatří mezi vysoce ohrožené druhy. To je určitě názorná ukázka jak mohou chovatelé přispět k zachovaní papoušku v přírodě.

Pohlavní diforismus je vyvinut. Samce od samice rozlišíte poměrně snadno a to i ve věku mláděte. Samci jsou vetší, mají větší hlavu a široký zobák. Samice jsou drobnější, menší hlava a úzký zobák. Kakarici nejsou hluční a jejich hlas je velmi zajímavý. Často napadně připomíná mečení. Právem se tak někdy říká papouškům kakariki kozy. Bývají to vynikající rodiče, kteří dokáží vykrmit i větší druh.
Kakarik patří k nejživějším papouškům, které jsem kdy viděl. Téměř celý den tráví ve vzduchu létáním z místa na místo. Za letu vydávají velmi zajímavý zvuk popsatelný jako ki-ki-ki-ki a je radost na ně pohledět. Nejvíce se mi na nich líbí obrovský temperament a jejich zvědavost. Kakarici musí být u všeho co se děje. Přestože nejsou ochočení, tak když jim nabídnu nějakou laskominu jsou schopní mi jí brát i z ruky. V případě vystrašení ihned obratně zmizí z dohledu. Papoušek novozelandský tráví také většinu času pobíháním, hrabáním a hledáním laskomin na zemi. Na chov kakariků se tudíž nejvíce hodí voliéra s rostlým drnem. Když jim poskytneme tuto možnost, ihned poznáte, že je kakariki v sedmém nebi...
Také si myslím, že se kakarik nehodí do malé klece. Potřebuje hrabat a velký prostor na své letecké akrobatické kousky. V malé kleci se mu toho nedostává a kakarici můžou trpět na špatné opeření a málo pohybu. Další oblíbenou zábavou papoušků kakariki je šplhání. Po pletivu se pohybují s obrovskou obratností, běhají nahoru a dolu a dobře se zabaví.

V našem chovu se nacházejí hned několik páru tohoto druhu. Chovám je po dvou párech v jedné voliéře. Dva páry mam i ve společné voliéře s andulkami. V období hnízdění se kakarici chovají agresivněji ale jinak spolu vycházejí celkem dobře. V našem chovu se nachází atraktivní žlutá mutace kakariků červenočelých, kteří jsou běžně dostupní a na burzách se jich objevuje velké množství. Hnízdí většinou v teplých měsících, když se jim však přitápí tak hnízdí bez problémů i v zimě. Samice jsou většinou velmi plodné, snáší asi 5 až 9 vajec. Z kterých se po 20 dnech začínají líhnout mláďata. Mláďata se rodí s bílým chmýřím na těle, samice se samcem se o ně starají a po setrvaní 6 týdnů v budce vylétávají ven. Mláďata jsou menší, mají kratší ocas a křídla, červená skvrna na čele je také menši a oči jsou vykulenější a tmavší. Kakarici nechávám hnízdit jen 2x ročně, protože by se samice moc vysilovala. Odchovávají pravidelně a průměrně vyvedou kolem čtyř mladých.

Kakariky krmím směsí zrnin obsahující slunečnici(žíhanou, bílou a černou), kardi, proso, oves, pohanku a další složky. Na jaře a v létě krmení klíčím. Důležité je také podávání ovoce a zeleniny. Nejoblíbenější jsou hlavně jablka ale kakarici přijímají téměř všechno ať už mrkev, pomeranč, papriku, banán, ananas, sušené ovoce ad. V letních měsících mají k dispozici dostatek zeleného krmení. Po pampelišce a žabinci se jen zapráší.

Tito zvědaví a temperamentní papoušci se nedožívají příliš vysokého věku ale svou zvědavostí si určitě vyslouží zájem každého chovatele.

© L&M