Chované

druhy                        
 

  Aratinga jendaj

 
 

  Aratinga sluneční

 
 

  Alexandr čínský

 
 

  Papoušek horský

 
 

  Papoušek nádherný

 
 

  Andulka

 
 

  Barnard klonkurský

 
    Papoušek červenočapkový  
    Alexandr malý  
    Alexandr vousatý  
    Rosela pestrá  
    Kakariki červenočelý  
    Rozela penant  
    Korela  
 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Papoušek vlnkovaný

 
Latinský název: Melopsittacus undulatus
Výskyt: Austrálie
Délka: 18cm
Prům. délka života: 7let
Snůška: 5-9 vajec
Inkubační doba: 19 dní
Opuštění hnízda: 1 měsíc(30-35 dní)
Rozdílnost pohlaví: Samice mají hnědé ozobí,samci modré.
Pohlavní dospělost: 5-6 měsíců
Kroužek : 4,2mm
Vlet. otvor 5cm

 

Andulky pocházejí původně z Austrálie, ale rychle po objevení se rozšířily po celém světě a dnes jsou určitě nejrozšířenější papoušci. V přírodě se sdružují do obrovských hejn a přelétají z místa na místo a shání potravu a vodní zdroje. Původní zbarvení papouška vlnkovaného, který dostal toto jméno podle černého vlnkování se žlutými lemy na hlavě a křídlech, je světle zelená.Ale dodnes bylo vyšlechtěno na tisíce barevných mutací: např. albino, lutino, modrá, straky, kobaltová, skořicová, perlová, lemovaná, duhová, chocholatá, výstavní a další.

Andulka je téměř nenáročná k chovu, velmi vhodná a hodí se pro každého začátečníka ale určitě dokáže uspokojit i zkušené chovatele. Rozdílnost pohlaví je dobře patrná, samečci mají modré až nafialovělé ozobí, oproti tomu samičky mají zase hnědé ozobí, které ztmavne v období hnízdění. U mutace albino(bílá) a lutino(žlutá), kteří postrádají pigment mají samci původní růžové ozobí.

Andulky jsou také známy svou plodností, k hnízdění jim stačí poskytnout i menší klec, budku s důlkem(aby se vejce nerozkutálela), krmení a trochu štěstí a andulky by měly spolehlivě zahnízdit. Andulky jsou pohlavně dospělé přibližně už ve 4 měsíci, ale je určitě lepší je nechat hnízdit až ve stáří přibližně jednoho roku. Samice snáší většinou 4-7 vajíček. Které zahřívá sama, po 18 dnech se začínají líhnout mláďata, jsou úplně holá a velmi zranitelná, rodiče se ale o ně většinou spolehlivě starají a mláďata rychle rostou. Přibližně ve věku 14 dní se jim začínají otevírat oči, následně se začínají postupně opeřovat  a ve věku kolem 35 dní opouštějí hnízdní budku. Mladé andulky poznáte poměrně snadno, mají kulaté černé oči bez bílého kroužku a vlnkování na čele. Čerstvě vylétlá mláďata mohou mít ještě na horní části zobáku tmavé skvrny. Samice obvykle následně opět započne další snůšku. Při každém hnízdění je potřeba jim dát k dispozici vápník v podobě sépiové kosti nebo vaječných skořápek, aby měla samice dostatek vápníku na vytvoření plnohodnotných skořápek. V době odchovu mláďat podávám každý druhý den vaječnou míchanici(kupovanou) a jednou za 14 dní dostávají "domácí" míchanici(natvrdo uvařená vajíčka nastrouhaná i se skořápkou), do které lze ještě přidat jablka, mrkev, zelené krmení, zkrátka co se doma najde..Všem andulkám by jsme měly také dát  k dispozici dostatek písku a gritu na trávení.

 

Andulky vlnkované jsou také nejpopulárnější ptačí domácí mazlíčci na světě. Svojí oblibě se těší hlavně kvůli přátelskému a společenskému chování a často komediálním výstupům. Andulky patří k nejnadanějším imitátorům lidské řeči. Při laskavém zacházení se rychle ochočí a naučí se i mluvit. Je samozřejmé, že ne úplně každá andulka je toho schopná, ale většina jedinců je opravdu talentovaná a někteří velmi nadaní jedinci se dokáží naučit třeba i více než 500 slov. Lepší už je jen papoušek šedý (žako). Ovšem žakové bývají často plaší, kdežto bezprostřední andulka dokáže promluvit téměř kdykoli. K chovu v bytě bych doporučil raději samečka, protože samice bývají v období hnízdění často velmi destruktivní a někdy i koušou, ale určitě netvrdím, že se nenaučí mluvit. Ale určitě mají trochu drsnější hlas a je jím trochu míň rozumět než samcům. U andulky určené na ochočení je asi nejpodstatnější  věk. K ochočení se nejlépe hodí mladé andulky staré přibližně 6 až 9 týdnů, kdy je nejlepší doba pro odstavení. I když je obtížnější v tomto věku poznat pohlaví.

V našem chovatelském zařízení se nacházejí andulky různých mutací, ať už zelené, modré, fialové, bílé či duhové. Od roku 2005 se věnuji pouze chovu duhových andulek, které mě velmi zaujaly a tak jsem se rozhodl je šlechtit. Andulky chovám v hejnu, myslím si že je to pro ně přirozenější. Andulky se soužitím stimulují a "soupeří o lepší hnízdění" a většinou dochází k lepším výsledkům než při chovu jednoho samostatného páru, i když to je ovlivněno mnoha faktory. Když se rozhodnete pro skupinový chov musíte počítat s tím, že můžou někdy nastat potíže. Některé hnízdící samice mohou být velmi agresivní a můžou napadat jiné samice, pak je zapotřebí problémovou samici z chovu odstranit. Také bychom měli dávat pozor, aby v chovu nebyli nespárovaní jedinci. Hlavně lichá samice může způsobit velké problémy. Samečci tak agresivní nebývají a někdy dokonce nakrmí i cizí mláďata. Ale určitě lepší je, když liché jedince pochytáme a přemístíme jinam. Největším problémem může být obsazování hnízdních budek, kdy může dojít k šarvátkám i v dobře sehrané skupině. Nesmíme zapomínat hlavně na to, že párům musíme poskytnout několik budek navíc. Já jich dávám pro jistotu jednou tolik než je párů. Když mají samice na výběr dostatek budek mělo by dojít ke spolehlivému hnízdění a odchovu mláďat. Já v jedné voliéře ( venkovní výlet rozměry 3x1x1,8m s vnitřním uzavíratelným přístřeškem 2,8 x 1 x 2,2m v pořadí d x š x v) chovám většinou asi 6 párů andulek + pár korel nebo kakariků  a většinou spolu vycházejí dobře. Andulky každý rok spolehlivě odchovávají. Z jednoho hnízda obvykle vylétne 4-7 mláďat. Samice potom často opět zasedne. Aby nedocházelo k velkému vysílení samic,  budky na zimu vždy odstraňuji. Páry většinou nechávám v jednom roce vychovat 3 generace. Anduly by seděli i víckrát ale myslím, že by to vedlo k absolutnímu vysílení samic a mohlo by to skončit tragicky.

Papoušky vlnkované krmím několika druhy prosa (žluté, zelené, senegalské). Hodně v oblibě mají také oves, ať už naklíčený, mokrý nebo suchý. Asi nejraději mají senegalské proso v klasech, které je pro ně opravdu delikatesa. Klas dokáží dokonale zlikvidovat během několika málo minut. Dále jim podávám ovoce (konzumují hlavně jablka, ale nepohrdnou i pomerančem). A v teplých měsících, kdy je všude dostatek zeleně, dostávají ptačinec žabinec, pampelišku květ i list nebo travní semena. Tyto laskominy jsou ochotné mi brát klidně i z ruky.

Andulky jsou malí papoušci, ale určitě oplývají velkým talentem a najdou si zalíbení u téměř každého chovatele.

© L&M     

 

 

 

 

 

 

 

18.února 2005 © Cpyright Papoušci  www.aratinga.unas.cz