Chované

druhy                        
 

  Aratinga jendaj

 
 

  Aratinga sluneční

 
 

  Alexandr čínský

 
 

  Papoušek horský

 
 

  Papoušek nádherný

 
 

  Andulka

 
 

  Barnard klonkurský

 
    Papoušek červenočapkový  
    Alexandr malý  
    Alexandr vousatý  
    Rosela pestrá  
    Kakariki červenočelý  
    Rozela penant  
    Korela  
 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Papoušek červenočapkový

 
Latinský název: Purpureicephalus spurius
Výskyt: Jihozápadní Austrálie
Délka: 35cm
Snůška: 4-6 vajec
Inkubační doba: 20 dní
Opuštění hnízda: 5 týdnů (35-40 dní)
Rozdílnost pohlaví: Samec má pestřejší zbarvení,větší hlavu a  zobák
Pohlavní dospělost: 15-18měsíců
Kroužek: 5,5mm
Vlet. otvor: 7-8cm

Tento překrásný papoušek pochází z Austrálie. Sice není tak hojně rozšířen jako jiné australské druhy ale v posledních letech jeho popularita stoupá a už není mezi chovateli tak neznámí jako v letech minulých. Papoušci červenotemenní patří mezi středně velké papoušky. Jeho zbarvení je velmi neobvyklé, atraktivní. Samci mají čelo, temeno, stehna a podocasní krovky červené. Břicho má výrazně vybarvené modrofialově. Záda a ruční krovky jsou zelené. Okraje křídel a spodní krovky jsou zbarveny modře. Samice jsou zbarveny podobně jako samci. Akorát vybarvení je matnější a některé partie jsou více zelené.

V přírodě žije papoušek červenotemenný hlavně v blahovičníkových lesích. Určitě Vás na první pohled zaujme jeho zvláštní zobák, který prozrazuje jeho potravní návyky v přírodě. Slouží jim k získávání semen eukalyptů, které jsou v přírodě jeho hlavní složkou potravy. Dále se živí také květy, pylem a travními semeny a nepohrdne ani některými druhy hmyzu. Samice hnízdí v dutinách stromů v době od srpna do prosince.

 V chovu v zajetí přijímají papoušci červenotemenní normální potravu. Já jim podávám jako základ směs pro střední papoušky. Čapci žerou žíhanou slunečnici, kardi, oves, sušené ovoce ad. Dále dostávají často ovoce, v oblibě mají hlavně jablka. Dále přijímají pomeranč, banán, jeřabiny, mrkev i jahody. V menším množství žerou i zelené krmení a to hlavně pampelišky - květ či list.

Mladé papoušky červenočapkové jsem si pořídil v roce 2003 na burze v Olomouci o dvou různých chovatelů.Již v  prvním roce začali přepeřovat a v druhém roce se kompletně vybarvili. Tito nádherní papoušci jsou ale často velmi plaší. Vždy když přijdu do zařízení tak se chovají tiše a plaše, většinou jsou schovaní na stinném místě voliéry. A když o nich člověk neví, tak si jich ani nevšimne. V přítomnosti člověka se moc hlasově neprojevují ale jinak patří ke středně hlučným papouškům. I když jejich hlas není nějak nepříjemný a pronikavý ale spíš mně přijde zajímavý. Nejkrásnější pohled na ně je, když jsou čapci venku, svítí na ně slunce, samec zvedá chocholku, roztahuje ocas a všemožně se předvádí před samicí. Je to vskutku opravdu nepopsatelná nádhera! Důležité je také jim podávat dostatek čerstvých větví na okus a zabavení, protože jinak zlikvidují všechno dřevo ve voliéře. Opravdu doporučuji, aby ve voliéře bylo co nejméně dřevěných částí. Čapci jsou velmi destruktivní a rozkoušou všechno na co přijdou. Třísky udělají téměř ze všeho, několikrát mi už takto zlikvidovali i budku. Do budky také vždycky nanosí všemožné smetí, zrní, nepořádek, třísky a tak je dobré ji častěji vyklízet, jinak by mohlo dojít k rozmnožení některých parazitů. Jsou to také výborní letci. Ve vzduchu působí téměř akrobatickým dojmem a jsou téměř nepolapitelní.

V roce 2004 pár poprvé zahnízdil. Byl jim teprve rok a ještě nabyli ani kompletně vybarvení takže jsem s hnízděním ani nepočítal. A tak mě mile překvapili. Ze dvou snesených vajíček bylo nakonec jedno plné. Samice ho zahřívala a po 21 dnech sezení se z něho vyklubalo mládě. Do jídelníčku jsem zařadil vaječnou míchanici. Samice se o mládě dobře starala a ono rychle rostlo. Ve věku 35 dní bez problémů opustilo budku. Mláďata jsou vybarvena podobně jako samice. Jsou ještě matnější a převážně zelení, čelo mají mírně načervenalé. V minulém roce pár zahnízdil opět. Samice snesla 5 plných vajíček. Z kterých se vylíhlo 5 zdravých mláďat. Měl jsem z toho velkou radost, jenže samice se po několika dnech chovala divně, byla venku z budky a poplašeně létala po voliéře. Tak jsem se rozhodl mláďata zkontrolovat. Bohužel jsem se zděšením zjistil, že jsou všechna mrtvá! Později jsem zjistil co bylo příčinou. Venku byl na pletivu přidělaný kousek koberce pro lepší zavírání okének. Čapci ho vytáhli, sežrali a nakrmili s ním mladé. Tragédie. Nadcházející sezóna bude snad úspěšnější.

© L&M     

 

 

 

 

 

 

18.února 2005 © Cpyright Papoušci  www.aratinga.unas.cz