|
Papoušek červenočapkový
Latinský název: |
Purpureicephalus spurius |
Výskyt: |
Jihozápadní Austrálie |
Délka: |
35cm |
Snůška: |
4-6 vajec |
Inkubační doba: |
20 dní |
Opuštění hnízda: |
5 týdnů (35-40 dní) |
Rozdílnost pohlaví: |
Samec má pestřejší zbarvení,větší hlavu a zobák |
Pohlavní dospělost: |
15-18měsíců |
Kroužek: |
5,5mm |
Vlet. otvor: |
7-8cm |
Tento překrásný papoušek pochází z Austrálie. Sice
není tak hojně rozšířen jako jiné australské druhy ale v posledních letech jeho
popularita stoupá a už není mezi chovateli tak neznámí jako v letech minulých.
Papoušci červenotemenní patří mezi středně velké papoušky. Jeho zbarvení je
velmi neobvyklé, atraktivní. Samci mají čelo, temeno, stehna a podocasní krovky
červené. Břicho má výrazně vybarvené modrofialově. Záda a ruční krovky jsou
zelené. Okraje křídel a spodní krovky jsou zbarveny modře. Samice jsou zbarveny
podobně jako samci. Akorát vybarvení je matnější a některé partie jsou více
zelené.
V přírodě žije papoušek červenotemenný hlavně v
blahovičníkových lesích. Určitě Vás na první pohled zaujme jeho zvláštní zobák,
který prozrazuje jeho potravní návyky v přírodě. Slouží jim k získávání semen
eukalyptů, které jsou v přírodě jeho hlavní složkou potravy. Dále se živí také
květy, pylem a travními semeny a nepohrdne ani některými druhy hmyzu. Samice
hnízdí v dutinách stromů v době od srpna do prosince.
V chovu v zajetí přijímají papoušci
červenotemenní normální potravu. Já jim podávám jako základ směs pro střední
papoušky. Čapci žerou žíhanou slunečnici, kardi, oves, sušené ovoce ad. Dále
dostávají často ovoce, v oblibě mají hlavně jablka. Dále přijímají pomeranč,
banán, jeřabiny, mrkev i jahody. V menším množství žerou i zelené krmení a to
hlavně pampelišky - květ či list.
Mladé papoušky červenočapkové jsem si
pořídil v roce 2003 na burze v Olomouci o dvou různých chovatelů.Již v
prvním roce začali přepeřovat a v druhém roce se kompletně vybarvili. Tito nádherní papoušci jsou ale často velmi plaší.
Vždy když přijdu do zařízení tak se chovají tiše a plaše, většinou jsou schovaní
na stinném místě voliéry. A když o nich člověk neví, tak si jich ani nevšimne. V
přítomnosti člověka se moc hlasově neprojevují ale jinak patří ke středně
hlučným papouškům. I když jejich hlas není nějak nepříjemný a pronikavý ale spíš
mně přijde zajímavý. Nejkrásnější pohled na ně je, když jsou čapci venku, svítí
na ně slunce, samec zvedá chocholku, roztahuje ocas a všemožně se předvádí před
samicí. Je to vskutku opravdu nepopsatelná nádhera! Důležité je také jim podávat
dostatek čerstvých větví na okus a zabavení, protože jinak zlikvidují všechno
dřevo ve voliéře. Opravdu doporučuji, aby ve voliéře bylo co nejméně dřevěných
částí. Čapci jsou velmi destruktivní a rozkoušou všechno na co přijdou. Třísky
udělají téměř ze všeho, několikrát mi už takto zlikvidovali i budku. Do budky
také vždycky nanosí všemožné smetí, zrní, nepořádek, třísky a tak je dobré ji
častěji vyklízet, jinak by mohlo dojít k rozmnožení některých parazitů. Jsou to
také výborní letci. Ve vzduchu působí téměř akrobatickým dojmem a jsou téměř
nepolapitelní.
V roce 2004 pár poprvé zahnízdil. Byl jim teprve rok
a ještě nabyli ani kompletně vybarvení takže jsem s hnízděním ani nepočítal. A
tak mě mile překvapili. Ze dvou snesených
vajíček bylo nakonec jedno plné. Samice ho zahřívala a po 21 dnech sezení se
z něho vyklubalo mládě. Do jídelníčku jsem zařadil vaječnou míchanici. Samice se
o mládě dobře starala a ono rychle rostlo. Ve věku 35 dní bez problémů opustilo
budku. Mláďata jsou vybarvena podobně jako samice. Jsou ještě matnější a
převážně zelení, čelo mají mírně načervenalé. V minulém roce pár zahnízdil opět.
Samice snesla 5 plných vajíček. Z kterých se vylíhlo 5 zdravých mláďat. Měl jsem
z toho velkou radost, jenže samice se po několika dnech chovala divně, byla
venku z budky a poplašeně létala po voliéře. Tak jsem se rozhodl mláďata
zkontrolovat. Bohužel jsem se zděšením zjistil, že jsou všechna mrtvá! Později
jsem zjistil co bylo příčinou. Venku byl na pletivu přidělaný kousek koberce pro
lepší zavírání okének. Čapci ho vytáhli, sežrali a nakrmili s ním mladé.
Tragédie. Nadcházející sezóna bude snad úspěšnější.
©
L&M |
|